Přijeďte se k nám podívat...
Dvůr Hlohov se nachází ve Středočeském kraji, nedaleko bájné hory Blaník, v krásné kopcovité krajině asi 70km od Prahy. V malinké, ale krásné vesničce Hlohov, kterou byste za jiných okolností určitě nehledali. Původní poplužní dvůr patřil k zámku Zvěstov, avšak na obou historických budovách se podepsal minulý režim a budovy byly prakticky v rozkladu.
Nemovitost jsme zakoupili na začátku roku 2015 a od té doby rekonstruujeme. A ještě dlouho budeme...
Jak to celé začalo..
Rekonstrukcí hlavní budovy stájí, jsme vytvořili základních 7 boxů pro koně, které jsou primárně používány pro chovné klisny, případně jako marodka v případě potřeby. Zastáváme názor, že ani sportovní či mladí koně ve výcviku není nutné zavírat a umožnujeme jim pohyb a přísun ke krmení dle jejich potřeb..
Zhruba v roce 2018 jsme nabídli prvním hříbatům ustájení v rámci naší malé hříbárny. Od té doby občas přibereme prcka k našim odchovancům.
Další velká rekonstrukce (když nepočítám zemní práce, rozvody vody a elektriky a další drobnější akce), byla částečná přestavba stodoly, která během 50.let vyhořela.Zbylo pouze obvodní zdivo s velkou výplní náletových stromů a částečně zakrytou kočárovnou, která měla uhnilou část trámů.Část zadní stěny byla spadlá a bylo nutné ji znovu postavit. Vzhledem k menšímu vtípku, zřejmě místního JZD, byla stodola vykreslena z katastrálních map, což nás donutilo ji, jakožto novostavbu, nechat projít přes nové stavební řízení. Ale vše dopadlo jak mělo a nové střechy na obou budovách jsou dokončené.
Nyni je se dodělávají terénní práce a nová jízdárna s moderním povrchem.
Moje cesta s koňmi..
Jsem klasický odchovanec jezdeckého klubu se všemi neřestmi, které si z tohoto učení člověk odnesl. ...a možná i proto mi do života vstoupila má životní klisna, aby mě její potomci nasměrovali jiným směrem a já jim dokázala porozumět...Už výběr klisny byl hlavně o sympatiích, což se tenkrát moc nenosilo..protože ten kukuč přece neskáče.. Ale už při našem prvním kontaktu jsem věděla, že chci ji a žádnou jinou.
..a tak, před několika málo lety, mi porodila svou první dceru, která mě průběžně školila. Malá Centa dorostla oproti matce ůctyhodných rozměrů (jak na výšku, tak na šířku) a já se v jejích třech letech rozhodla, že systém klasického obsedání a ježdění s ní vlastně asi nechci absolvovat, a že to zkusím jinak. Možnost skloubit práci ze země a sportovní ježdění bylo přesně to ono. A právě Centa mě nasměrovala tam, kde jsem teď. A já i přes její neuvěřitelnou složitost jsem ráda, že ji mám.
