ENMR™: Když problém není v chování - Proč jsem začala vnímat stres u koní

Skutečné učení nezačíná ve chvíli, kdy po koni něco chceme. Začíná ve chvíli, kdy je schopen to přijmout.

Zní to jednoduše. Ale v praxi to mění úplně všechno.

Kůň zrychlí, přestane dýchat, ztuhne v těle. Nebo naopak zamrzne a přestane nabízet cokoliv. V koňském světě jsme zvyklí takovéto momenty označovat jako problém v tréninku, nedostatek soustředění, neochotu spolupracovat. Koně popíšeme jako těkavého, citlivého, líného. A pak hledáme řešení tam, kde problém není.

Protože to, co vidíme, je jen důsledek. Skutečná příčina je jinde.

Každodenní práce s koňmi mě postupně naučila vnímat to, co se odehrává mezi jednotlivými cviky. Jak kůň dýchá. Jak reaguje jeho tělo na změnu prostředí, na cizího člověka, na obyčejné strouhání. Jak rychle se dokáže vrátit zpět do rovnováhy poté, co ho něco vyvedlo z míry. A jak dlouho v něm to napětí zůstává, i když navenek vypadá, že je vše v pořádku.

Začala jsem si všímat, že stejné vzorce se opakují znovu a znovu. Nezávisle na plemeni, věku ani disciplíně. A čím déle jsem koně pozorovala, tím jasněji jsem viděla jednu věc:

Stresové signály nejsou problém. Jsou informací.

Informací o tom, jak se kůň v danou chvíli cítí. Jak velkou zátěž je schopen zpracovat. Zda je vůbec připraven se učit. Přestala jsem se ptát "jak to mám opravit" a začala jsem se ptát "co mi tím kůň říká."

A ta otázka změnila vše.

Postupně jsem zjistila, že kvalitu pohybu, schopnost učení ani ochotu ke spolupráci nelze oddělit od stavu nervového systému. Pokud kůň neuvolní svou mysl, neuvolní ani své tělo. To platí pro nás stejně jako pro ně. Kůň v chronické tenzi se přetěžuje i při práci která by pro jeho kondici měla být lehká, protože svaly které nikdy úplně nevydechnou nemají kapacitu správně absorbovat zátěž. Výsledkem jsou reakce které přicházejí zdánlivě bez důvodu, přetížení měkkých tkání, ztráta důvěry v práci. Věci které přičítáme povaze koně, přitom mají fyziologický základ.

Nejde o odstranění stresu. Jisté napětí je přirozenou součástí každé smysluplné práce. Jde o něco jiného: o schopnost koně z napětí vyjít. Projít stresovým momentem a vrátit se zpátky do rovnováhy celým tělem, ne jen navenek.

Kůň který tohle umí se nepozná podle toho, že se ničeho nebojí. Poznáme ho podle toho, jak rychle se vrátí poté, co se lekne. Jak jeho tělo dokončí to, co začalo.

Z těchto pozorování a z let každodenní práce s koňmi vzniká ENMR - Equine Neuro-Movement Regulation Method. Systém práce založený na propojení pohybu, chování a regulace nervového systému. Na ko-regulaci jako nástroji, ne jako cíli. Na budování koně který se dokáže orientovat i ve chvílích, které pro něj nejsou jednoduché.

Protože klidná spolupráce není o tom přimět koně fungovat. Je o tom vytvořit podmínky, ve kterých fungovat může.